
Prosim nemluvte na mě. Nevim proč, ale moc mě bolí u srdíčka. Všechno co dělám mě neuspokojuje. Jsem na pokraji citového zhroucení. Něco se stalo, nevim co, ale cítím to. Výbuch neutronový hvězdy nebo výřivý proudy, nevim. Já chci do nebe, prostě chci z tohohle světa pryč. Já když se podívám okolo, tak nikoho nemám, nikoho, o koho bych se moh opřít a komu bych věřil na 100%. Prostě nic :'(. Vzduchoprázdno a já v něm. Moc se trápim. Chci být aspoň na chvilinku sám ve svym světě. Já to nepřežiju!!! A Pavlo, slušně tě prosím, nekoukej se mi už do blogu. Jestli tam budeš neustále činit, tak se akorát budeš víc a víc trápit. Já to s tebou myslim dobře, ale mě neposloucháš jako spousta lidí a několik už na to i doplatilo, jako můj kamarád, který umřel na začátku srpna. Proč je všechno tak nespravedlivý? :'(