
Skončil poslední turnaj našeho mužstva v osmifinále (tušim). Utkání, ve kterém jsme museli proti Kanaďanům nutně aspoň v základní hrací době remizovat, abysme postoupili do dalších bojů. Naši kluci se prali o vítězství hlava nehlava a na obou stranách bylo hodně vyloučení. Dali jsme do toho všechno a v důležitých momentech nás podržel bezvadnej gólman Čechmánek. To co mně zarazilo bylo to, že se v průběhu 2. třetiny ozval celkem 3x pískot píšťalky z publika. Ten první pískot nás stál gól. Všichni přestali hrát i včetně Kanaďanů až do doby, kdy se jeden z nich podíval na rozhodčího a ten nic neukazoval, tak se chopil puku a bohužel střelil kontaktní gól. Hrálo se dál a dál a Češi byli neskutečně unavení. V poslední třetině už hráli z posledních sil, zato u Kanaďanů se unava vůbec neprojevovala. Mam zato, že jim do těch "žvejkátek" dávaj nějaký povzbuzující látky, protože si to jinak nedokážu vysvětlit. Normální hrací doba skončila plichtou a Češi se radovali z postupu a chýlilo se do prodloužení. Kouč poslal do brány Pince a ten inkasoval po 23 sekundách gól. Spokojenost na obou stranách. Kanada chtěla vyhrát a my jsme chtěli postoupit a oběma národním týmům se to podařilo. Akorát ještě mohla hrát naše hymna, protože naši kluci si ji za tu vydřenou remízu zasloužili. Budem držet palce v dalších bojích. Češi, do toho!