
Blíží se pomalu, ale jistě podzimní čas a s ním souvidející chvíle uklízení, depresí a prací na zahradě. Včera jsem měl tu čest likvidovat zničenou bakelitovou 5,5 m anténu. Vichřice tento rok zlámaly neskutečný počet antén a přijít při jedný pitom vichřici o anténu za 3500 Kč není zrovna pěkný pocit. Horší je to uklízení. Vyšplhali jsme se až na vrcholek paneláku a společně s tátou jsme sundavali ony zbytky. Zadřel sem si pár štětinek z laminátu do dlaní, ale už jsem si na to za těch několik let zvyknul. Dneska jsem si dal spicha s kamarádem v autobuse a skoro jsem ho nestihnul. Běžel jsem jak o závod a skoro jsem se srazil s jednim chlapem a kotník to taky ustál. Cestou zpátky z Tesca se dělo něco podobnýho, ale opět jsme stihli. Všechno s odřenýma ušima, ale hlavně, že jsem sehnal ten papír do tiskárny, abych moh tisknout další a další otázky k maturitě.