
Mam za sebou praktickou zkoušku. Šest hodin sedět a počítat je pro mnoho lidí děsivou představou. O nic vcelku nejde. Když to člověk umí, tak si dokáže rozvrhnout čas a s minimálním úsilím se mu zkouška povede. Včera jsem byl vzhůru až do půl třetí a ráno jsem byl v polovině poločasu rozpadu. Nicméně se to snad povedlo i přesto, že jsem si vylosoval to nejtěžší zadání, kde bylo hodně počítání s dvoustupňovým zesilovačem a rozbor T-článku. Jak jsem zjistil, že bylo nejtěžší? Ze všech lidí, co to psali, jsme zůstali pouze 4, kteří se snažili spočítat co se dá. Ostatní už byli zalezlí někde v hospodě nebo už v pokoji odpočívali. Jak je vidět, tak zákony schválnosti pořád platí. Jenom bych se chtěl ještě pochlobit, že jsem dostal z maturitní úvahy za 1. Hodně mě to překvapilo a nebyl jsem sám :-). Takže už mi teoreticky zbývají tři předměty na svaťák :-). Půjdu si lehnout. Zítra máme poslední zvonění a měli bychom přijít v montérkách a ve vestách. Napadlo mě ještě s sebou vzít koště, ale to by asi přes "demokratický" školní systém neprošlo. Takže týden nám začíná....